fb
czechexplorers
czechexplorers
Foto tips

Sbohem zimo – naše oblíbené zimní fotky

Zima už nám skončila, a tak jsme se rozhodli se s ní pořádně rozloučit prostřednictvím sérií fotek z vaší dílny. Zavzpomínejte s námi na krásy zimy, pokochejte se posledními fotkami pohádkové bílé krajiny a pak už vesele vykročme jaru vstříc – příroda se probouzí a je čas její barvy zachytit i s našimi foťáky a telefony…
Sbohem zimo – naše oblíbené zimní fotky

Paroháč z Krkonoš

Tak jsem zjistila, že fotek ze zimy mám žalostně málo, ale jednu srdcovku jsem našla. Je z února, z Krkonoš, z pozorování jelenů v přezimovací oboře. Jsem velkej #deerlover, píšu o nich i diplomku, takže tyhle chvíle, kdy se jim mohu přiblížit jsou pro mě silnými momenty. V oboře je asi 65 kusů zvěře, takže většinu pozorování jsme viděli změť kožíšků, parohů a kopýtek. Pak se ale v lese něco šustlo a do stáda, jako když střelí. Utíkali se schovat mezi stromy. Jen tenhle jeden fešák, tipuju že je to jejich alfa, tam stál a koukal co se bude dít. Po pár dlouhých tichých minutách, kdy jakoby se zastavil svět, nakonec pomalu odkráčel za stádem. Úžasná podívaná @krkonosanka

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

A post shared by Krkonošanka (@krkonosanka) on

 

Sníh, slunce a #tree_brillance

Pro krásnou fotku nemusíte chodit daleko, kousek u nás za vsí jsem objevil tohohle krasavce a díky perfektnímu světu vyšla i perfektní fotka. Ta kombinace sněhu a slunce je prostě kouzelná, co myslíte? @screechcz

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

A post shared by Jan Krejčí (@screechcz) on

 

Zimní výhled z Ještědu

Miluji svoji zemi a své rodné město Liberec! Máme tu pohádkovou zimu i horké léto. Tahle fotka je z Ještědu, který mám necelých 20 minut od baráku. Z Ještědu jsme to sešli skrz les po sjezdovce, kde už v tu dobu nebylo ani živáčka. Lyže jsme sice s sebou neměli, ale i tak jsme si docela zalyžovali. Většinu cesty jsme probrečeli smíchy, když jsme to nemohli na sjezdovce ubrzdit anebo jsme se propadali nečekaně hluboku do sněhu. Foťák jsem si nevzala, ale můj nový telefon Xperia XZ3 to zvládl na jedničku s hvězdičkou! @miles.and.smiles.away

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

A post shared by Jana Hobson (@miles.and.smiles.away) on

 

Zimní pohádka.

Dalo by se toho napsat spoustu o válení ve sněhu, ježdění po zadku a smíchu. Protože o tom celý ten den byl. O radosti a kamarádech, zakončený touhle podívanou. Občas (vlastně docela často) si říkám, jací jsme šťastlivci, že v tom můžeme žít. V tom, vlastně v té, v pohádce. @kavkalenka

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

A post shared by | S K Ř Í T E K | (@kavkalenka) on


Osamělí chodci v Jizerských horách

Příroda je pro mě největší relax. Když mi chybí energie, mám špatnou náladu, vím, že mi chybí příroda. Dorazit do ní, zavřít oči, vnímat to ticho a klid. Cesta od Nového města pod Smrkem, pěšky bez sněžnic. Je to směrem na Smrk... @michal_kostka

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

A post shared by Michal Kostka (@michal_kostka) on

Zimní radovánky v Chile

Letošní zima pro mě nebyla uplně typická, strávila jsem ji totiž v Jižní Americe, kde bylo v podstatě léto a na sníh se tak dostala jen ve vyjímečných případech. Jeden z takových případů byl i výšlap na aktivní sopku Villarica v Chile, kterou na fotce vidíte focenou ze spodu při západu slunce. Na výšlap jsme se vydali s agenturou, ve skupině nás bylo celkem 20, ale nahoru šlo minimálně dalších 100 lidí. Trvalo to 4 náročné hodiny chůze s mačkami po sněhu, ale ten pocit, kdy stojíte nahoře, vedle dýmícího vulkánu a začnete se koulovat, ten rozhodně stál zato. Dolů jsme pak sjeli po zadku, což byla nehorázná sranda a vlastně moje jediná zimní radovánka letos. Foceno s Nikon D3200, objektiv AF-S Nikkor 55-300mm 1:4,5-5,6 G ED @czickontheroad

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

A post shared by Tereza Létalová (@czickontheroad) on

 

Krokodýlové pod sněhem

Cestou do přírody u Březnovského kláštěra. Šly jsme pozorovat ptáčky v zimě a narazily na krokodýla…@insmallworld

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

A post shared by Na cestách a za poznáním (@insmallworld) on

Strom samotář

Mám rád stromy samotáře, často jsou pokroucené, ošlehané a je na nich znát, že to mají mnohem těžší, než stromy rostoucí pohromadě. Ale vyřazuje z nich vnitřní síla a tím jsou pro mě krásné. Strom, ke kterému se rád vracím je kousek za Rosicema - mám to (skoro) po trase cestou do práce. Stál jsem tam v tý kose asi 20 minut a střídavě se kochal a cvakal fotky, protože 'naživo' to vypadalo každou minutou jinak. Na fotkách už tolik ne. Takže to je jedna ze začátku a druhá z konce představení…. @tomaskallus

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

A post shared by Tomas (@tomaskallus) on

 

Chcete i vy svou fotku v našich článcích? Přidejte s k nám na Facebook skupině Czech Explorers, kde pravidelně publikujeme nová témata na články s vašimi fotkami. Přidej se k nám zde.